91. Ask For The Moon (Chtít nemožné)

Melbourne

- ordinace doktorky Lindsey Kellyové, Tess se dívá z okna

Lindsey: Tess, čtyři roky jste u mě nebyla. Proč ten návrat?
Tess: Vždycky mě Melbourne fascinovalo. Zvlášť ty tramvaje. Jezdí sem a tam. Věděla jste, že Melbourne je jediné město v Austrálii, kde se používají tramvaje.

Lindsey: Tess, proč jste tady?
- Tess se otočí k Lindsey

Tess: Prožívám teď to co máma. Chtěla jsem si o tom promluvit s někým nezaujatým.

Lindsey: O čem chcete mluvit?
Tess: Nevím s čím mám začít.

Lindsey: Začněte třeba tím, jak se v poslední době změnil váš život.

Tess: To bude na dlouho.

Lindsey: Máme čas.

- Tess se posadí do křesla

Tess: Tak dobře. Našla jsem sestru, zdědila půlku farmy, stala se ze mě venkovská holka. Taky jsem našla spoustu přátel a dvě sestřenice. Byla jsem zasnoubená se současným přítelem mé starší sestřenice a s člověkem, kterého doopravdy miluju se pořád míjíme. K tomu jsem si zjistila v prsu bulku a testy potvrdily, že jde o rakovinu. Nemyslíte, že to stačí na návrat do vaší ordinace?
Lindsey: Máte pravdu. Pro polovinu lidí by bylo důvodem k návratu jen ta skutečnost, že našli svoji sestru.

Tess: Claire byla ta nejlepší věc, která mě potkala. Spolu s Drovers Run.

Lindsey: Povídejte.

Tess: Po mámině smrti mi přišel dopis od právníka. Táta mi odkázal půlku farmy. Byla jsem v šoku, protože jsem si myslela, že mě a mámu Jack úplně vymazal z paměti. Nejdřív jsem chtěla Drovers Run, tedy svoji půlku prodat, ale Claire mě postupem času přesvědčila, že by to byla hloupost. Vlastně to nebyla jen Claire, ale i Meg, Jodi a později i Becky. Ale nejvíc mě ovlivnil Drovers Run. Je to magické místo. Víte, člověk si tam připadá tak úžasně svobodně a skoro bez problémů. Naučila jsem se jezdit na koni, pracovat s krávami, ovcemi a přesvědčila jsem Claire k chovu alpak. Ale ty alpaky jsou spíš moje děti. Pravděpodobně jsem taky jediná teta, která pomáhala při narození své neteře. Charlotta se narodila v opuštěné kůlně. Claire potom vedle řeči, že říkala, že ženy porodí přirozeně v podřepu na poli. Přitom bylo těžké ji donutit k návštěvě předporodních kurzů.

Lindsey: A vaši přátelé?

Tess? V první řadě je to Meg. Hospodyně na Drovers Run, bez váhání mě poznala, když jsem se vrátila na farmu. Meg je úžasná. Léta nám pomáhala s vedením, vařila, uklízela, opravovala ploty...No zkrátka dělala všechno nutné. Ted čeká se svým přítelem miminko. Potom Jodi, Megiina dcera. Je to takové třeštidlo, ale jinak strašně fajn holka. Becky. Sice už není na Drovers, ale je to kamarádka. Neměla to v životě lehké, ale teď je na dobré cestě. Pak je tu Stevie. Claiřina kamarádka z rodea. Ze začátku jsem ji neměla ráda, protože jsem měla obavy z toho, že pro Claire bude víc než já. Předpokládala jsem, že Claire vždycky chtěla takovou sestru jako je Stevie.

Lindsey: Našla jste nové kamarádky. To je fajn.

Tess: To je. Jsme skoro jako jedna velká rodina.

Lindsey: Mluvila jste o vašich sestřenicích.

Tess: Tak to byla bomba. Megan se objevila na Drovers Run znenadání. Vlastně jsem vůbec netušila, že mám sestřenici. Nicol jsem poznala až tady v Melbourne. Pracuje v nemocnici, v jedné části nemocnice, kde se léčím.

Lindsey: Máte rodinu. Když jste ode mně odcházela byla jste sama.

Tess: Cítila jsem se tak.

Lindsey: Jak se cítíte teď.

Tess: Zvláštně. To že mám stejnou nemoc jako Ruth, jsem z toho vyděšená.

Lindsey: Mluvila jste o tom s někým. Myslím o vašich pocitech.

Tess: O těch nejhlubších pocitech ne. Víte, na Drovers Run vědí, že mám strach, i to že se s tím dost těžko vyrovnávám.

Lindsey: Z čeho máte největší strach.

Tess: Ze všeho. Je to zvláštní, mámu jsem přesvědčovala do posledních minut, aby bojovala, ale sama nechci.

Lindsey: Hodně vás ovlivnilo, že jste ji viděla umírat.

Tess: To není tím. Mám utkvělou představu, že kdybych nechala Ruth být, mohla umřít v klidu a ani bolesti nemusela mít tak silné.

Lindsey: Nemohla jste to ovlivnit. Ne průběh nemoci.

Tess: Ale mohla, mohla jsem ji nechat být.

Lindsey: Je přirozené, že jste chtěla zůstat s mámou co nejdéle. Byla nejdůležitější člověk vašeho života.

Tess: Milovala mě a já milovala ji.

Lindsey: Změnil se nějak váš vztah k otci.

Tess: Ano. Máma nechtěla, abych s ním byla v kontaktu. Našla jsem dopisy, které mi posílal k vánocům, k narozeninám. Když jsem byla malá, říkala jsem si, že na nás zapomněl a on na nás myslel.

Lindsey: Vyčítáte to Ruth?
Tess: Kdyby byla na živu, asi by to náš vztah změnilo. Na druhou stranu, by mi mohla vysvětlit proč nechtěla, abych se s Jackem setkávala.

Lindsey: Tess, mluvila jste o tom, že nechcete se svou nemocí bojovat. Proč?
Tess: Máma hodně bojovala a stejně umřela. Proč by to se mnou mělo být jiné?

Lindsey: Nikde nevíte co vás čeká. Nemyslíte, že by bylo dobré umřít až budete stará a budete mít plno vrásek?
Tess: Co plastická chirurgie?

Lindsey: Máte pravdu. A co vaše neteř? Zaručeně by chtěla poznat svou tetu.

Tess: Bude mít spoustu tet, vlastně už je má. Víte co? Těším se na její první narozeniny. Už jsem jí dokonce koupila dárek. Nádherné růžové šaty. Claire na parádu moc není a určitě jí dá něco praktického.

Lindsey: Tess, co vaše lásky? Třeba je tu někdo, kvůli komu by stálo za to žít?
Tess: Já a láska? Věčný problém. Kdysi mi Liz Ryanová řekla, že mám svobodného ducha a tím pádem, že se na nic a na nikoho nevážu a nikde dlouho nevydržím. Neměla tak docela pravdu. Vážu se na svou rodinu a Drovers Run. S láskou je to složitější. Pamatujete si na Simona?
Lindsey: Ano.

Tess: Objevil se na Drovers Run i s Brioney. Na chvíli jsem se s nimi vrátila do města, ale nefungovalo to. Pak to byl Alex. Claiřin současný přítel. V celku jsme si rozuměli, ale nebylo to ono. Potom Dave. Pro změnu současný přítel mé sestřenice Nicol. Neklapalo nám to, ale až po té co se objevila má nemoc. Dave je veterinář a všechno bral z medicínského hlediska. A taky se vyrovnával se smrtí své druhé ženy. Byli jsme zasnoubeni a rozešli jsme se. A nakonec Nick. Alexův bratr. Měli jsme tolik možností, abychom byli spolu, ale já je všechny zahodila.

Lindsey: Proč?
Tess: To je můj největší problém. Nevím. Asi mám strach z toho, se na někoho vázat. Ale s Nickem je to jiné. Osudová láska, milujeme se a přesto nemůžeme být spolu. Jako Ruth a Jack. Je to zřejmě rodinné prokletí.

Lindsey: Jak to myslíte?

Tess: No, Ruth s Jackem se milovali. Přesto nemohli být z nějakého důvodu spolu.

Lindsey: Znáte ten důvod?
Tess: Ne.

Lindsey: Máma vám přece musela vysvětlit,  proč jste se přestěhovaly zpět do města.

Tess: Byla psycholožka. Už si na to moc nepamatuji, ale předpokládám, že náš odchod zabalila do spousty odborných věcí. A později, když jsem se na tátu zeptala, byla z toho moc smutná, že jsem se svými otázkami časem přestala. Víte, je to zvláštní? Těsně před naším odjezdem z Drovers se máma s Jackem pohádala. Potom naložila kufry do auta a jely jsme. Ze zadního sedadla jsem viděla Jacka a Claire jak stojí na cestě a dívají se za námi. Chtěla jsem za nimi běžet, ale z jedoucího auta to nešlo.

Lindsey: Bavily jste se někdy s Claire o Ruth?
Tess: Ano. Ale ne o tom důvodu, proč se Ruth rozhodla opustit Drovers Run. Claire o tom nic neví. Kdyby něco věděla nebo tušila, řekla by mi o tom.

Lindsey: Jste si jistá?
Tess: Naprosto.

Lindsey: Třeba důvod zná, jen vás nechce ranit.

Tess: Ne, tuto možnost vylučuji.

Lindsey: A Jack vám nezanechal žádný dopis ne vysvětlenou?
Tess: Ne. O co se tady snažíte?
Lindsey: O to, abyste pochopila svoje rodiče. V našich dřívějších sezeních jsme neměly moc podkladů, ale teď ano. Tess, copak nechcete znát pravdu?
Tess: Už jsem vás prokoukla. Chcete mě něčím zaměstnat, abych nemyslela na to co mě čeká.

Lindsey s úsměvem: Nezapřete, že jste dcerou psycholožky.

Tess: To staré tajemství mě dost štve. A nejspíš je na čase ho odhalit.

Lindsey: Máte opět bojovnou náladu. Dobrá věc.

Tess: Přijdu na to. Přijdu na to, proč jsem musela opustit svou sestru a domov.

Nicolin byt

Nicol: Co terapie?
Tess: Poučná.

Nicol: Ve tváři máš jeden velký otazník.

Tess: Lindsey mě přivedla na zajímavou myšlenku. Chtěla mě nějakým způsobem dostat z deprese a povedlo se jí to. I když poněkud netradičním způsobem.

Nicol: O co jde?
Tess: O Ruth a Jacka. A o důvod, proč jsme odešly z Drovers Run.

Nicol: Stará tajemství vyplouvají na povrch.

Tess: To máš pravdu. Dřív mě tahle věc nějak nezajímala, ale teď mám spoustu času, takže se tomu můžu věnovat. Vážně mě dost zajímá, co se tehdy stalo.

Nicol: Claire o tom neví?
Tess: Ne. A ty?
Nicol: Mě z toho vynech. Byla jsem malá holka.

Tess: Jack se nikdy o ničem nezmínil.

Nicol: Když už jsem přijela na Drovers, moc mě nezajímala rodinná historie. A navíc, asi bych byla ta poslední, komu by se Jack svěřoval se špinavým prádlem.

Tess: A tvůj táta?
Nicol: Vedle. Opět. Jediná, kdo by o tom mohl něco vědět byla má a Meganina máma. Můžeš se jí zeptat, při seanci.

Tess: Moc vtipné. Přemýšlela jsem i nad Meg, Liz a Harrym. Ale Harryho a Liz zavrhuju. Těm by se táta nesvěřil. Meg je možnost, ale asi z toho taky nic nebude. V té době řešila problémy se svým manželem.

Nicol: Kdo zbývá?
Tess: Megan a Claire. Myslíš, že tvá sestra něco ví?
Nicol: Pochybuju. I když teoreticky je možné všechno. Víš, Tess, nerada to říkám, ale když jde o mcleodovské tajemství a o jeho odhalení, vsadila bych si právě na Claire a Megan.

Tess: To není možné.

Nicol: Možná, že se mýlím. Zkus se jich zeptat.

Tess: Claire jsem se na minulost hodně ptala, ale Megan ne. Stejně mi připadá nepravděpodobné, aby něco věděla.

Nicol: Můžeš být překvapená.

Tess: Zajímá mě to. Moc mě to zajímá.

Nicol: Musím jít. Mám dneska noční. Ráno přinesu čerstvé pečivo. Co budeš dělat?
Tess: Odpočívat. Aktivně. Promluvím si s Megan.

Drovers Run

- Meg jde do kuchyně pro Megan

Meg: Máš telefon, volá Tess.

Megan: Nechce mluvit s Claire?
Meg: Řekla bych, že jde o Charlottiny narozeniny.

Megan: Fajn. Jdu do pracovny.

- Megan jde do pracovny, posadí se a zvedne sluchátko

Megan: To je dost, že se ozveš.

Tess: Ahoj, jak to jde?
Megan: Všechno běží podle plánu. A co ty?
Tess: Tak nějak podobně. Jsi sama?
Megan: Nejspíš jo. Možná je tady pár pavouků.

Tess: Chtěla jsem se tě zeptat na Ruth a Jacka, a na náš odchod z Drovers Run.

Megan: Tess, byla jsem mimino.

Tess: Jack se nikdy o ničem nezmínil?

Megan: Pokud vím, tak ne.

Tess: Chci znát pravdu. Nejsou ještě ve sklepě nějaké Jackovi papíry? Možná, že by v nich byla odpověď.

Megan: Podívám se, jestli chceš.

Tess: Musím to vědět, Megan, prostě musím.

Megan: Podívám se do sklepa, a když na něco přijdu, ozvu se. Platí?
Tess: Platí. Kdybys sis vzpomněla na jakýkoliv detail, klidně zavolej i o půlnoci.

Megan: Rozkaz, šéfe.

- Megan běží do kuchyně

Megan: Meg, kde je Claire?
Meg: U Fénix. Tess je v pohodě?
Megan: Co?
Meg: Tess?
Megan: Má se fajn. Musím za Claire.

- Claire hřebelcuje Fénix

Megan: Claire!
Claire: Co je? Viděla jsi snad ducha?
Megan: Dokonce dvojitýho. Ruth a Jacka.

Claire: Co je s nimi.

Megan: S nimi možná nic, ale Tess se na ně vyptávala, na jejich vztah, na to proč Ruth odešla...

Claire: Cos jí řekla?
Megan: Nic. Byla jsem mimino. Z té doby si nic nepamatuju.

Claire: Z té doby ne...ale Jack...

Megan: Tak to řekneme na rovinu. Víš to?
Claire: Ano. A ty?
Megan: Ano.

Claire: Zatraceně. Tess ani slovo. Jasný!
Megan: Jasný.

Claire: Tess by pravda zničila. Když je teď nemocná, úplně by ji to odrovnalo.

Megan: Nesnáším Jackova tajemství.

Claire: Jo, komplikují nám život. Musíme toho Tess uchránit. Nicol něco tuší?
Megan: Absolutně nic. Tipuju,  že o tom víš jen ty a já. Máma to nejspíš taky věděla.

Claire: Fajn, musíme dělat jako by se nic nestalo. Stejně je všechno dávno pryč. Tess se šťastně vrátila domů. Všechno je za námi.

Megan: Moje řeč. Proč rozdělávat staré rány a hrabat se v minulosti.

Claire: Všechno při starém?
Megan: Všechno při starém.

Claire: Musíme udělat všechno pro to, aby se Tess uzdravila a byla v co největší pohodě.

Megan: Řekneš jí někdy pravdu?
Claire: Ne. Budu chránit svou malou sestřičku.

Megan: Zařídím se podle toho. Stejně mám takový zvláštní pocit. Všechna tajemství dřív nebo později vyplavou na povrch.

Claire: Raději později. A nebo vůbec.

Melbourne - nemocnice

- Dave čeká na Nicol před nemocnicí

Dave: Jdeš o půl hodiny dřív.

Nicol: Mám pár restů, na které se musím podívat.

Dave: Jak se má Tess?
Nicol: Zrovna probírá rodinnou minulost, ale jinak se má fajn. A ty?
Dave: Znáš to. Samá práce.

Nicol: Takže je ti dobře v soukromé ordinaci?
Dave: Ujde to. Je to zvláštní. Trávit většinu dne mezi čtyřmi stěnami. Nejsem na to zvyklý. Na venkově je to jiné. Modrá obloha nad tebou, čerstvý vzduch, tráva.

Nicol: A taky bláto, kravince, mastná srst ovcí. Jo, venkov je ráj.

Dave: Takhle o venkově přemýšlí jen lidi, kteří ho nemají moc v lásce. Já bych zase nemohl trávit živost ve sterilní nemocnici.

Nicol: Zvykl by sis.

Dave: Vzhledem k tomu, že oba trávíme hodně času ve sterilních místnostech, i když ty víc dobrovolně než já, mám takový zajímavý návrh.

Nicol: Zajímavé návrhy mám odjakživa nejraději.

Dave: Piknik.

Nicol: Piknik?
Dave: Znáš to. Koš plný dobrot, park, deka na trávě. A spousta lidí.

Nicol: Zní to slibně. A kdy ta akce vypukne?
Dave: Říkal jsem si, že by mohla vypuknout v sobotu dopoledne, za předpokladu, že máš volno.

Nicol: To by šlo. Ale teď opravdu musím jít. Pacienti nepočkají.

Dave: V sobotu, nezapomeň.

Nicol: V sobotu.

Dave: Ozvu se ti.

Nicol: Budu se těšit.

- Tess sedí u stolu v restauraci, kde pracuje Brioney, obličej má zakrytý jídelním lístkem

Brioney: Dobrý večer. Máte vybráno?
Tess: Jistě. Dala bych si kuře s meruňkama, ale jen pokud jste ho vařila osobně.

- Tess odloží jídelní lístek

Brioney: Tess, to je překvapení. Co tady děláš?
- Tess se s Brioney obejme

Tess: Rozhodla jsem se přejít od emailů k osobní návštěvě.

Brioney: Jsem tak ráda, že tě vidím. Vypadáš bezva.

Tess: Na to, že je ze mě skoro mrtvola, to ujde.

Brioney: Humor zůstal skoro stejný. Takže co si dáš k večeři?
Tess: Nějaký salát. Nemám moc hlad. Máte tady bezva výzdobu.

Brioney: Jo, ty palmy nejsou špatný.

Tess: Kdy tady končíš? Potřebovala bych s tebou mluvit.
Brioney: Asi tak za hodinu. Jestli jsi ochotná čekat?
- Tess znovu vezme jídelní lístek

Tess: Takže si dám zeleninový salát, na pití čistou vodu a  asi tak za třičtvrtě hodiny mi dones prosím kávu.

Brioney: Rozumím. Dlouhá večeře. Náš zákazník, náš pán.

Tess: Tohle heslo mám nejradši.

- Tess s Brioney se procházejí po nábřeží

Brioney: Tohle kdyby se stalo mě, no, asi bych to nepřežila.

Tess: Ale, to nic není. Brioney, potřebovala bych s něčím pomoct. Pamatuješ si na máminu kolegyni Marciu Campbellovou?
Brioney: Celkem jo. Milá dáma. Nedokázala v sobě zapřít psycholožku. Pamatuju si, že když se vdávala naše spolužačka Erica, tak na svatbě mi celou dobu do ucha šeptala analýzu toho manželství. Byla to hrůza.

Tess: Potřebovala bych s ní mluvit.

Brioney:Jestli hledáš dobrého psychologa, seženu ti číslo na někoho lepšího.

Tess: Ne, musím mluvit s Marciou. Jde o máminu minulost. Pomůžeš mi?
Brioney: Jistě. Podívám se jestli nemám její číslo u sebe v diáři.

Tess: Ty máš její číslo?
Brioney: No ano. Kdybych někdy potřebovala pomoc psychologa.

- Brioney vytáhne z kabelky diář a začne v něm listovat

Brioney: Tady je. Na.

Tess: Co když to číslo budeš potřebovat?
Brioney: Najdu si méně zaujatého psychologa.

Tess: Děkuju, Brioney.

Brioney: Ruth něco provedla?
Tess: To se právě snažím zjistit.

Nicolin byt

- Nicol vchází do kuchyně

Nicol: Čerstvé pečivo na váš stůl.

Tess: Tak na tohle bych si rychle zvykla. Jaká byla noční?
Nicol: Překvapivá. Byl naprostý klid. Žádná nehoda, žádný pacient  v krizi. Hotové ticho před bouří. A jak si se bavila včera večer ty?
Tess: Zašla jsem si na večeři do restaurace, kde pracuje Brioney. Měla jsem dost dobrý zeleninový salát.

Nicol: Je fajn, že sis někam vyšla.

Tess: A dneska si vyjdu znovu. Brioney mi dala číslo na jednu máminu kolegyni, já ji zavolala a dneska spolu máme schůzku.

Nicol: Pořádně ses do toho tajemství obula, co?
Tess: Stejně nemám nic na práci. A kdo ví. Třeba si udělám rekvalifikaci na soukromého detektiva.

Nicol s úsměvem: Bylo by to pro tebe ideální povolání.

Tess: Myslíš?
Nicol: Určitě. Detektiv Tess Silvermanová-McLeodová, zločiny všeho druhu.

Tess: Nechceš mi dělat manažerku?
Nicol: Jasně. Taková pracovní nabídka se neodmítá.

- kavárna

Tess: Děkuju, že jsi si na mě udělala čas.

Marcia: Nemohla jsem si dnešní schůzku nechat ujít. Tess, ráda tě vidím. Ruth by na tebe byla pyšná.

Tess: Pořád ještě pracuješ v té staré ordinaci?
Marcia: Už dávno ne. Přestěhovala jsem se do skleněné krabice.

Tess: Kam?
Marcia: Do ordinace se spoustou oken. Občas mám strach, aby mi nějaký pacient nevyskočil ven.

Tess: To chápu.

Marcia: O co jde? Jsem strašně zvědavá.

Tess: O Ruth. Mluvily jste spolu někdy o jejím životě na Drovers Run?
Marcia: Tess, nevím jestli bych o tom s tebou měla mluvit.

Tess: Nebyla jsi přece její psycholožka, ale přítelkyně.

Marcia: Je pravda, že jsme si spolu hodně povídaly o Jackovi. Co chceš vlastně vědět?
Tess: Proč odešla z Drovers? Proč se s Jackem pohádali?
Marcia: To nevím. Ruth se mnou mluvila o tom, jak moc Jacka milovala, o Claire, o tom, že jste byly sestry, které se musely rozdělit. Ale nikdy se mi nesvěřila s tím, proč jste se vrátily do města.

Tess: Byla jsi má poslední naděje, jak zjistit pravdu, o tom co se tenkrát stalo.

- Marcia se zamyslí

Marcia: Jedna možnost by tady byla. Ale netuším jestli to vyjde.

Tess: Sem s tím.

Marcia: Harry Ryan.

Tess překvapeně: Harry?
Marcia: S Ruth se přátelili. Možná by ti něco řekl, o Ruth a Jackovi.